Kouzlo ručně psaných dopisů

Je škoda, že technický pokrok vymýtil ze života něco tak kouzelného, jako jsou ručně psané dopisy. V současné době zřídka uvidíme někoho komunikovat skrz dopisování. Kvůli pohodlí a jednoduchosti textových zpráv či e-mailů tento druh komunikace téměř vymizel.

Rozhodla jsem se, že dětem zpříjemním výuku a zároveň jim ukážu něco z naší „retro doby“. Přes sociální síť jsem našla úžasnou paní učitelku ze ZŠ Hodonín, která učí také 2.B a mají ve třídě stejný počet žáků. Děti si vylosovaly svého budoucího kamaráda, se kterým si pravidelně vyměňují dopisy. Je to krásné zpestření hodiny českého jazyka.

 „Dopisování mi přineslo novou kamarádku. Koupila si dokonce knížku, kterou napsal můj dědeček,“ podělila se o zážitek Ema. „Mám kamaráda se stejnými zájmy. Oba čteme Malého poseroutku,“ doplnil Lukáš. „Líbí se mi to čekání na dopis a na to, co mi kamarád napíše,“ dodal Domča.

Baví mě, jak se děti na každé psaní těší. Rozšiřují si slovní zásobu, zaměstnávají všechny smysly, které se podílí na psaní dopisů. Musí se tak soustředit na daný moment, spojit svou mysl se svou rukou a napsat jedno slovo v jednom okamžiku. Rozvíjí tak nejen kreativitu, ale také vizuální, motorické i kognitivní funkce.

Helena Žouželková, TU 2.B